|
|
Zkušenost peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Mikula, Martin ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Záměrem naší diplomové práce je deskripce a co možná nejlepší porozumění zkušenosti se peer konzultantů v oblasti peče o duševní zdraví. Dále je identifikace podstatných fenoménů, které při jejich zmíněné zkušenosti mohou vyvstávat a nesou sebou podněty vhodné pro další analýzu. Z těchto důvodů jsme se při realizaci výzkumu rozhodli pro kvalitativní přístup. Konkrétní metodou jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu, která velice dobře umožňuje detailní zaměření pozornosti na podobu zkušenosti jednotlivých respondentů a jejích nuancí. Respondenty byly tři dospělé ženy a dva dospělí muži ve věku od 26 do 56 let. Každý z nich je zaměstnán jako peer konzultant/ka ve zdravotní, či sociální službě. Data jsme získali prostředkem polostrukturovaného rozhovoru jejich analýza měla dvě úrovně. Zaprvé byla nastíněna a analyzována zkušenost jednotlivých respondentů a její detaily. Dále přišel rozbor témat, která byla respondentům společná a zároveň nestal analytický potenciál ve vztahu ke zkoumanému fenoménu. Těmito tématy jsou žitá zkušenost s SMI, iniciace a počáteční obtíže, změny ve vztazích, nové copingové strategie a proměny v identitě či sociálních rolích. V poslední kapitole jsme provedli srovnání výsledků našeho výzkumu s relevantní odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA: Duševní zdraví,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Aktivizace seniorů v domovech pro seniory
MAŠKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce je zaměřená na aktivizaci v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapovat všechny aspekty poskytování aktivizačních činností. První kapitola charakterizuje stáří a stárnutí, popis změn ve stáří a potřeby seniorů. Druhá kapitola se zabývá důležitostí znalosti životního příběhu seniora a motivací k smysluplné aktivizaci. Třetí kapitola popisuje jednotlivé aktivizační činnosti, s popisem přínosu i možných negativ pro uživatele pobytových služeb. Aktivizace napomáhají a podporují upevnění a rozvíjení fyzických i duševních sil, zachování či zlepšení soběstačnosti. Snaha o aktivizaci seniorů musí plně respektovat individuální možnosti i přání každého člověka, ne každý se chce účastnit nabízených aktivit. Aktivity mají nezastupitelnou roli v komplexní péči o seniory v pobytových zařízení. Nabídka aktivit v domovech je bohatá, nabízí řadu možností, jak trávit volný čas. Péče v domovech má za cíl ulehčit a zpříjemnit seniorům poslední etapu života, pomoci jim využívat všech schopností, které mají, aby dosáhli pocitu vlastní hodnoty, smyslu života a harmonie.
|
|
|
Biblioterapie s opuštěnými dětmi
Kadrlová, Nikola ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce "Biblioterapie u dětí v dětských domovech" pojednává o využití biblioterapie u dětí v dětských domovech. Hlavním cílem práce je shrnout teoretické poznatky z oblasti biblioterapie a dětských domovů a následně prezentovat návrh vhodných biblioterapeutických technik a literatury pro děti žijící v dětských domovech. Práce by měla sloužit jako inspirace pro odborníky a všechny ty, kteří chtějí při práci s dětmi v dětských domovech využívat biblioterapii. Vedlejším cílem je zjistit dostupnost literatury a materiálů týkající se biblioterapie. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá biblioterapií, její teorií a příklady možného využití v praxi v zahraničí a v České Republice. Druhá kapitola se zaměřuje na dětské domovy a především problémy dětí, zde umístěných. Poslední kapitola podává návrh biblioterapeutických technik, uzpůsobených přímo na konkrétní problémy dětí v dětských domovech. Výsledkem práce je návrh biblioterapeutických technik a literatury zaměřené na konkrétní problémy dětí v dětských domovech.
|
|
| |
|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
Rekonstrukce životního příběhu u mladých dospělých vystavených nepříznivému působení rodiny
Novotná, Eliška ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá významnými postavami, interpretací životního příběhu a mírou aktérství v životním příběhu mladého dospělého ovlivněného nepříznivým působením rodiny. Teoretická část je zaměřena na životní příběh a práci s ním, konkrétně představuje metody vytváření knihy života. V práci je definován mladý dospělý v ústavní nebo pěstounské péči, jeho potřeby a práva. Zvláštní kapitolu tvoří práce s životním příběhem u traumatizovaných dětí. Empirická část se skládá z analýzy čtyř autobiografických vyprávění získaných metodou narativního rozhovoru, knihy života a čáry života. Sebraná data byla podrobena holisticko-obsahové, holisticko-formální a kategoriálně-formální analýze. Práce nabízí také zpětnou vazbu účastníků výzkumné sondy k rekonstrukci životního příběhu a k práci s životním příběhem. V závěru jsou doporučeny metody k dalším výzkumům podobného zaměření.
|
|
|
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění
Bartáková, Martina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Veselá, Ivana (oponent)
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění Abstrakt Práce chce přispět k porozumění fenoménu stáří v kontextu subjektivního prožívání a interpretace životního příběhu samotnými seniory. Zvoleným teoretickým a metodologickým východiskem je hermeneuticko - narativní přístup. Práce se obsahově zaměřuje na identitu a na způsob její konstrukce prostřednictvím životních příběhů. Empirický materiál tvoří tři autobiografická vyprávění sesbíraná metodou narativního rozhovoru. K narativní analýze vyprávění jsou postupně použity tři různé interpretační perspektivy: Životní témata, Hodnoty a přesvědčení a Sebeobrazy. Výsledky analýzy jsou konfrontovány s konceptem "Devátého věku člověka" od J. M. Eriksonové a E. H. Eriksona. Klíčová slova: narativní analýza, životní příběh, stáří, identita
|
|
|
Miloš Sovák a reedukace levorukých
Černý, Daniel ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přeučování levorukých v kontextu výzkumu profesora Miloše Sováka. Ukazuje jeho přínos v této oblasti a to, jak konkrétně se zasloužil o formování výuky v následujících letech. V práci je charakterizována levorukost, lateralita, jsou dány příklady diagnostiky laterality jednotlivých testů. V teoretické části se dále autor zamýšlí nad šířkou kontextu přeučování nejen levorukých, kdy jakékoliv násilné přeučování může vést k důsledkům na celý život. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum, který je proveden na základě polostrukturovaného rozhovoru vedeného s pěti respondenty, kteří v rámci rozhovoru odpovídají na otevřené i uzavřené otázky ohledně metod a přístupu k jejich přeučování a dále vnímání přeučovacího procesu jimi samými. Z výzkumu vyplývá, že neexistuje žádný znak, který by byl společný menšímu množství přeučovaných lidí, a tudíž je vysoce nepravděpodobné, že existuje znak, který by charakterizoval celou početnou skupinu přeučovaných osob. Vzhledem k výzkumnému vzorku nicméně není možné vyvodit závěr širší platnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Miloš Sovák, levoruký, přeučování, reedukace, leváctví, životní příběh
|
host ::
RSS.